Léto už je pár dní tady, začínají prázdniny a s nimi krásné slunečné počasí, které je jak stvořené k poflakování se pěkně v chládku u bazénu s koktejlem v ruce :o) Ale jak zvládnout horka v případě, že se vyskytujeme v ulicích měst pokrytých rozpáleným betonem nebo na aktivně trávené dovolené, víkendovkách, táborech či závodech a po našem boku se zmoženě toulá pan pes?
Přirozené mechanismy ochlazování psího těla
Cílem termoregulačního systému je zjednodušeně ochladit krev a následně celé tělo na “provozní teplotu”. Termoregulace psů však funguje na jiných principech, než-li lidská. Psi na rozdíl od nás nemají kůži posetou potními žlážami, naopak ji obklopuje velké množství chlupů.
První reakcí těla na zvýšení tělesné teploty jsou změny v oběhovém systému. Dojde k reflexnímu roztažení drobných cév na povrchu těla a aby srdce vyrovnalo tlak v oběhu, zvýší tepovou frekvenci. Tento důmyslný systém odvádí teplo z “jádra” těla na jeho “okraj”, odkud jej může odvést do vnějšího prostředí.
Druhým mechanismem je pak odvod tepla vypařováním. Důležitou “součástkou” tohoto systému je psí tlama. Sliznice dutiny ústní a jazyka je bohatě prokrvena a slinné žlázy umí produkovat velké množství slin. Právě vypařováním slin z psí tlamy je odváděno velké množství tepla. Proudění vzduchu usnadňuje a zrychluje proces vypařování, proto psi zrychleně dýchají.
Narozdíl od člověka, potní žlázy u psa hrají v termoregulaci velice zanedbatelnou roli. Jsou umístěny jen na psích tlapkách, kde je jejich hlavním úkolem zvlhčit prstní polštářky a zlepšit tak jejich přilnavost.
MVDr. Veronika Gesierichová
Úspěšně jsem ukončila studium veterinárního lékařství, jsem trénérkou lidsko-psích týmů v oblasti pozitivního upevňování a doporučenou terapeutkou Dornovy metody pro zvířata. Zabývám se péčí o pohybový aparát nejen psích sportovců. Jsem hrdou paničkou pana vořecha Sida a australského ovčáka Noxe a...abych nezapomněla...věrnou služebnou borderky Juno. Se svými psy se věnuji především dogfrisbee a bavíme se navzájem učením triků. Miluji dobré jídlo (především masooo), jógu a bezduché courání se přírodou.
Kondice a stav srsti
V ideálním případě se pes přes léto “pyšní” letní srstí s malým množstvím chlupů podsady. Srst je vzdušná a umožňuje tak volné proudění vzduchu, který odvádí teplo z povrchu těla pryč. Dbejte na to, aby srst vašeho psa byla nebyla zplstnatělá a byla pořádně vyčesaná. Můžete se tak vyhnout přehřívání Vašeho psa i nepříjemným zapařeninám a kožním problémům. V aktuálním čísle Psích Sportů (4/2015) si můžete přečíst článek na často diskutované téma Stříhání psů :o) , kde je role srsti v termoregulaci rozebrána podrobněji ;o)
Jak tedy psa zchladit?
Nejdůležitější zásadou je vyvarovat se “šokovému chlazení”, které může být velice nebezpečné. Proč? Představme si srdce jako pumpu a cévy jako uzavřený systém hadic, vedoucích zpět do srdce. Pokud se zvyšuje tělesná teplota, tělo reaguje pozvolně reflexním roztažením cév na jeho povrchu. Teplo pak může volně vyzařovat do prostředí a aby nedošlo k poklesu krevního tlaku, srdce zintenzivní svou činnost. Naopak, pokud tělesná teplota poklesne, dojde k reflexnímu stažení cév na povrchu těla, čímž se zvýší tlak v oběhu a srdce na tuto změnu opět musí reagovat tím, že zvolní. Teplo je pak “zakonzervováno” v jádru.
Tělo psa, který je rozpálený z procházky městem nebo uřícený po výkonu je nastaveno do modu: “musím se zbavit nadbytečného tepla”, jeho srdce jede na plné obrátky, cévy jsou roztažené. Pokud jej necháte skočit do chladné řeky nebo ho rychle osprchujete ledovou vodou, dojde k prudkému poklesu teploty na povrchu jeho těla, cévy se reflexně stáhnout, zvýší se krevní tlak. V optimálním případě regulační mechanismy rychle zasáhnou a srdce stihne zvolnit… pokud se tak ovšem nestane, může dojít ke kolapsu.
Je tedy velmi důležité, aby k ochlazování docházelo pozvolna. Nejprve studenou až vlažnou (nikoliv ledovou) vodou ovlažte tlapky, až se dostanete na oblast hrudníku, břicha a třísel. Stejně tak můžete zlehka namočit hlavu. Oblast velkých svalových skupin hrudních a pánevních končetin, stejně jako záda nechte suchá. Svaly všeobecně nemají rády chlad a prudké ochlazení po zátěži vede k zhoršenému prokrvení. Odvod odpadních produktů a obnova zdrojů látek, které byly spotřebovány při svalové práci probíhá pomaleji. Svaly jsou pak ztuhlé a náchylnější ke křečím.
Pitný režim psa je klíčový. Důležité je v průběhu horkého dne zavodňovat průběžně. Obzvláště pokud má váš pse podat v teplotách nad 25℃ výkon, postarejte se o to, aby pil nejen po zátěži, ale v průběhu celého dne. Článek, jehož úkolem bude srovnat pestrou škálu “ionťáků pro psy”, které se vyskytují na našem trhu mám na “to do listu” :o) Prostředí, ve kterém se pes nachází při parném počasí také hraje nemalou roli. Váš pes Vám jistě bude vděčný, pokud pro něj v těchto dnech najdete vzdušné stinné místo. Na přímém slunci a rozpálených plochách se vyskytujte jen nezbytně nutnou dobu.
Dovednost vypořádat se s vysokými teplotami okolí je závislá na vypařování vody. Je známo, že schopnost psa se ochladit přirozenými mechanismy je téměř neúčinná ve vlhkém prostředí, kde neproudí vzduch. Proto na závodech, táborech a intenzivkách preferuji jako místo pro odpočinek klec, kterou z části překrývá deka. Ve srovnání s látkovou či plastovou boudičkou umožňuje lepší proudění vzduchu a v případě, že do ní zavřu vlhkého psa, nezvýší se mi při vypařování vody z jeho kožichu vlhkost prostředí, ve kterém mám psa zavřeného. Stejně tak při cestování autem je pro psa příjemnější otevřené okýnko než-li klimatizace. Cirkulující vzduch jej ochladí účinněji než samotný pobyt ve chladném prostředí.
Jste-li se se svým psem v horkém prostředí:
- dopřejte mu dostatečné množství pitné vody
- ochlazujte tlapky, oblast břicha, třísel a hlavy vlažnou vodou
- když ho necháte zavřeného v kleci, choďte jej častěji kontrolovat
- absolutně nevhodné je nechat psa zavřeného ve stanu či autě
- pokud jste nuceni zavřít do klece či boudičky vlhkého psa, venčete častěji než je potřeba – ne kvůli venčení samotnému, ale aby se “provětral” na čerstvém vzduchu
Co dělat se psem po zátěži, když je venku více než 25°C:
- Ihned po výkonu mu dopřejte pitnou vodu (napájejte psa spíše častěji po menších dávkách v průběhu celého cool downu).
- Zlehka ovlažte tlapky, oblast břicha, třísel a hlavu (je možné použít misku, ve které nemočíte všechny 4 tlapky a zbylé oblasti).
- Pokud je to možné, zaveďte psa do stínu a vychoďte jej tak, aby mohly být všechny odpadní produkty metabolismu odvedeny ze svalů pryč (klasický cool down). Mějte psa na vodítku, abyste měli pod kontrolou tempo jeho pohybu a mohli jej postupně snižovat.
- Pokud máte v blízkosti vodu, můžete ji využít v rámci zklidnění psa po výkonu. Plavání má potenciál krásně uvolnit svaly, ALE… Do vody pusťte psa až v závěrečné fázi cool downu a to tak, že jej máte pod kontrolou na vodítku a dovolíte mu se namočit maximálně po břicho. Nechte jej se napít, pozvolna ochladit a pokračujte v procházení psa mimo vodu. Až poté mu dovolte si jít zaplavat :o) Svaly po zátěži nemají rády prudké změny teplot. Při rychlém ochlazení se společně se stahem cév “zavře” cesta, kterou jsou odváděny produkty svalové práce a přiváděny látky, které byly spotřebovány. Regenerace je tak zpomalena, svaly mají tendence “tuhnout”. To se nám nehodí, takže nespěchejte :o)
- V momentě, kdy mu klesne tepová i dechová frekvence, můžeme psa odvést na stinné a vzdušné místo, kde bude mít volný přístup k dostatečnému množství pitné vody a může v klidu odpočívat.
Jak vypadá přehřátý pes?
- reaguje neobvykle – je nervózní, odmítá hru, nereaguje na povely
- zvýšeně sliní, kolem tlamy se může objevit pěna
- zrychleně dýchá
Kdy psa začít neprodleně chladit a vyhledat veterinárního lékaře?
- je malátný, má problémy s koordinací nebo je dokonce neschopný pohybu
- silně se zadýchává nebo kašle
- má horečku, zvrací nebo má průjem
- v případě náhlé ztráty vědomí
- v případě náhlého kolapsu se vyhněte šokovému chlazení (nesprchujte ani neponořujte takového psa do ledové vody)!
Rizikové skupiny psů
- štěňata
- obézní jedinci
- brachycefalická plemena psů (boxer, francouzský buldoček, mops, shi-tzu,…)
- staří a nemocní psi
- feny ve vysokém stupni březosti
- malí psi pohybující se po rozpálených chodnících (zkuste si sáhnout na chodník v létě, yorkšír má srdce 15cm nad ním…takže asi jako steak nad grilem)
- sportující psi po výkonu
U malých štěňat dochází k postupnému rozvoji všech mechanismů termoregulace, který je dokončen až kolem 6-tého měsíce věku. Štěněčí srst je navíc tvořena téměř výhradně jemnými chlupy podsady. Není tedy dostatečně vzdušná. Proto štěňata hůře tolerují fyzickou zátěž. Vrstva podkožního tuku u obézních jedinců dokonale brání odvodu tepla povrchem těla, proto se obézní jedinci snadno a rychle přehřejí. Problém psů se “spláclým čumákem” je umocněn větší či menší mírou rozvoje brachycefalického syndromu.
Vedra jsou náročná pro všechny, proto dejte na své chlupaté parťáky pozor a až si budete dávat malou žlutou, nebo pivko, vzpomeňte si i na ně ;o)